extChrám je gotickou třílodní stavbou, téměř stejnolodní s nízkou předsíňkou na západní straně. V současné době má hlavní loď sedlové zastřešení a lodi boční mají zastřešení pultové. Boční lodi jsou na východní straně tvořeny dvěma stranami šestiúhelníku. Hlavní loď je uzavřena šesti stranami desetiúhelníku. Na obvodu bočních lodí vystupují opěrné pilíře, které svojí hustotou odpovídají původnímu zaklenutí chrámu tzv. obkročnou klenbou. Dnes se obkročná klenba nachází již pouze v severní lodi v části pod kruchtou.

Nad štítem kostela je umístěn plechový barokní sanktusník se čtyřbokým soklem se skosenými hranami a čtyřbokou skosenou bání s koulí a křížem. Základní zdivo chrámu je z opuky, opěrné pilíře jsou zhotoveny z pískovce.

„Na základě nálezů získaných během stavebních prací je prokazatelné, že dnešní stavba je postavena na raně středověkém zdivu jižní lodi – pod dnešní podlahou- s opukovým řádkovým a smíšeným zdivem s malými okénky a pískovcovým ostěním v souvislosti s dnešní kryptou.“

Severní strana

Původně se po celé délce severní strany nacházela hrotitá okna, která jsou dnes zazděná pod omítkou. V současné době se zde nacházejí pouze čtyři úzká okna, zakončená tupými hroty, jen jedno z nich je delší – gotické. Na severní straně chrám podepírá 8 vzpěrných pilířů – 2,5 m hlubokých a 1,5 m širokých. Také se zde zachovaly dvě masky vytesané do kamene.

Jedna se nachází na severní stěně lodi mezi šestým a sedmým pilířem od západu. O této masce se dochovaly dvě pověsti. První pověst tvrdí, že maska je věrnou podobou stavitele chrámu. Jiná verze tvrdí, že hlava patří soše, která byla umístěna nad původním, dnes zazděným hlavním vchodem do chrámu. Na posledním pilíři směrem k východu je do kamene vytesán letopočet 1683 a kamenná maska muže. K této masce se vztahuje pověst.

Dle této pověsti zde spadl z lešení při opravě kostela mladý řemeslník Václav a pád nepřežil. Václav byl sirotek, kterého si k sobě vzal pan Krása. Ten měl na starosti celou kostelní stavbu, ale oba se zamilovali do mladé dívky Anny. Ona dala přednost Václavovi, to ale starý pan Krása neunesl. Když jednoho dne oba společně s Václavem pracovali na stejné části mikulášského kostela, pohádali se a pan Krása do Václava strčil a ten se pádem zabil. Václav prý tvrdil, že stěny chrámu neunesou takovou tíži klenby, tím ale svého mistra naštval.

V těchto místech také stávala od roku 1653 věž „Panna“ a v přízemí byly dvě hrotité brány. Větší brána sloužila pro povozy a jedna úzká pro pěší těsně u kostela. Věž měla úzká střílnovitá okna a sedlovou šindelovou střechu. Úzká ulice mezi zvonicí a Pannou se nazývala Mezi branami.

Věžovitá brána Panna měla průchod s padací mříží, která byla později uložena v radnici. Po celou dobu zde bydlel tzv. branný, a to v domě Na Mostě. (dnes hospoda) Věž byla stržena roku 1820, protože bylo nutné rozšířit silnici. V této souvislosti je třeba zmínit ještě jednu bránu, na západní straně náměstí, která se nazývala Pražská. Tato brána byla zbourána roku 1839, protože stejně jako Panna překážela v provozu. Právě mezi těmito branami vedla stará obchodní cesta z Čech do Slezska a Polska, jinak nazývaná Polská cesta.

Na druhém pilíři od západu je v místě zřícené severní věže vytesán letopočet 1753 a na třetím pilíři letopočet 1905. Mezi třetím a čtvrtým pilířem se nachází malá pseudogotická předsíňka s portálem.

Východní průčelní strana

Stěna na východní straně je trojčlenná zakončena jedním štítem a dvěma pološtíty s hrotitými arkádami. Jižní křídlo je trochu východně posunuto. Tuto stěnu podpírá celkem pět pilířů, z nichž tři u hlavní lodi jsou nejvyšší. Dva menší byly přistavěny později. Mezi pilíři je nesymetricky umístěno průčelní hrotité okno. Pod ním v přízemí byly objeveny při opravě zbytky bývalého hlavního portálu 5 m vysokého a 2,5 m širokého. Na jednom ze tří nejvyšších pilířů u hlavní lodi je u dolní římsy vytesán letopočet 1581 a pod vrcholem A 1707. Tyto letopočty znamenají roky velkých chrámových oprav po požárech v letech 1548 a 1670.

Jižní strana

Jižní stranu podpírá sedm pilířů. Třetí pilíř je spojený se čtvrtým (šíře 6,5 m) a sedmý pilíř je zesílený a nejširší (šíře 9 m). Na sedmém pilíři v závěru této lodi je vytesán letopočet 1771, který značí rok, kdy byl pilíř zesílen. Na jižní straně se nachází pět hrotitých oken, pod nimiž jsou tři pravoúhlá okna do krypty. V dolní části jižní strany se nachází zazděná deska s rámem, nápis je již nečitelný.

V těchto místech se dříve nacházel tzv. Kavčí trh, nebo také Kavčí plácek, ke kterému se jezdívalo příkrou cestou podle nynějších domů č. p. 29, 30 a 41. V písemných pramenech se vyskytuje již v roce 1612.

Západní strana

Na západní straně přiléhá k chrámu bývalá škola, děkanství a zvonice.

Škola

Při pohledu z kostelního náměstí – na pravé straně stojí stará budova přiléhající z poloviny k západnímu průčelí chrámu. Od 15. století tato budova bývala školou a nacházely se v ní zbytky jižní věže, která roku 1548 vyhořela. Zbytek věže se zachoval až do stavby nové školy roku 1838. Podle pamětí býval u původní dřevěné školy kamenný klenutý byt učitele, jemuž se říkalo „ve věži“. Z pavlače staré školy do tohoto bytu vedly schody. Hlavní portál chrámu byl již v 16. století zastavěn školou a do chrámu se tedy vcházelo z průčelí severní lodi. Malá síňka s portálem byla vystavěna roku 1590. Ve druhé volné polovině průčelí se nachází renesanční jednopatrová předsíň s kamenným portálem. Nad hlavními dveřmi byl dříve nápis: „Pán jest zde a volá Tě“, který byl odstraněn roku 1936.

Nad oválným oknem stojí ve výklenku drobná soška sv. Mikuláš od Řehoře Thényho z poloviny 18. století. Nalevo ode dveří se tyčí kamenný kříž z roku 1840, který byl obnoven roku 1862.

Děkanství

Děkanství je raně klasická stavba jediná svého druhu v Jaroměři. Nachází se naproti škole na místě původního kláštera. Dříve byla dřevěná a několikrát vyhořela. Po požáru roku 1780 byla vystavěna už zděná budova děkanství, která se zachovala až dodnes. Roku 1786 se při stavbě nového děkanství zabil děkan Josef Ignác Černý pádem z výšky 8 stop. Nová střecha byla zhotovena až roku 1858.

Zvonice

Mezi kostelem a děkanstvím je umístěna hranolová, dvoupatrová středověká zvonice se dvěma branami. Zvonice je jižní stěnou přistavěna k chrámové předsíni, která kdysi tvořila bývalou součást městských hradeb.

Přesné stáří zvonice není známo, ale během průzkumných prací v souvislosti se zabezpečením základů se zjistilo, že část zdiva v průjezdu je tvořena pravidelnými opukovými kvádříky, které dle vyjádření Dr. Wagnera pochází z doby kolem roku 1150. Je to prozatím nejstarší zdivo z Jaroměře a nález je významný i tím, že první zmínka o hradu Jaroměř se vztahuje k roku 1126. Toto potvrzuje domněnku, že se přemyslovský hrad nacházel v místech dnešního chrámu.

Nad hlavní branou ve výklenku je umístěna socha sv. Václava od neznámého sochaře, vytesaná z jednoho kusu kamene. Podle latinsko-českého nápisu dala tuto sochu zhotovit dcera náhle zemřelého Václava Kosiště – jaroměřského pekařského cechmistra roku 1707.

Na východní straně zvonice se nad branou nachází kamenný znak města – dvouocasý lev v trnové koruně také s letopočtem 1707. Původně byla znakem města lvice obtočená trnovou korunou. Měla symbolizovat skutek královny Barbory, která roku 1445 vedla s jaroměřskými měšťany spor o rychtu. Královna utrpěla od Jaroměřských příkoří, a proto potrestala město udělením nové pečeti.

Roku 1788 byl zaveden v Jaroměři regulovaný magistrát podle dekretu Josefa II, kde došlo k omylu a dosavadní znak byl považován za zkomoleninu. V momentě vzniku nového úřadu dostalo město i novou pečeť – dvouocasého lva v trnové koruně. Na kamenném znaku města byl původní ocas lvice poupraven a dodatečně byl přitesán druhý ocas.

Zvony

zvonVe věži bylo dříve umístěno několik zvonů – největší Mikuláš a menší Florián. Tyto zvony byly na zvonici zavěšeny roku 1689 a zhotovil je Jeremiáš Šretera z Náchoda. Roku 1708 odkázal chrámu František Pelikán částku 500 zlatých a na zvon do zvonice 250 zlatých. Zvon měl mít jméno sv. Jan Nepomucký. Z dobrovolných příspěvků byl pořízen novější a největší s reliéfem sv. Mikuláše a nápisem „Válka vzala – láska dala“ z roku 1924. Tento zvon zazněl naposled v roce 1942. Všechny zvony byly zničeny, v obou světových válkách zabaveny a roztaveny. V chrámu je v současnosti vystaven jeden menší zvon sv. Jakuba z roku 1777, který byl zavěšen ve věži v kostele na Jakubském Předměstí. V současnosti se ve zvonici nachází zvon Boleslávek, který byl zhotoven roku 1620 a zachoval se až dodnes.