Literátský sbor

Literátské bratrstvo vzniklo v první polovině 16. století. Členové literátského sboru byli nejpřednější osoby města. Matrika uvádí kromě jmen také údaje původu, vzdělání, druhu řemesla či živnosti a příbuzenských vztazích jednotlivých členů. Jeho členové příslušeli podle konfese k utrakvistům. Po bitvě na Bílé hoře byla činnost sboru na pět let přerušena, protože z této doby chybí zápisy v matrice. Matrika obsahuje také tzv. artikule (pravidla), dle kterých se členové bratrstva měli řídit v kostele i ve svém životě. V důsledku reforem Josefa II. bylo jaroměřské literátské bratrstvo v roce 1768 zrušeno a jeho majetek byl prodán v dražbě. Hudební činnost byla ale brzy obnovena. Zpěváci si ponechali název Literáti, ale nejednalo se už o spolek s velkým majetkem.

Z novější doby se zachovala tzv. rorátní kniha z roku 1800, velký zdobený rukopis, zhotovený pro obnovený literátský sbor. Městské muzeum uchovává dále literátský plášť a pravidla pro chování členů literátského bratrstva, která vznikla v Týnském chrámu v Praze. Dokladem bohatství sboru jsou i zachované dveře ozdobné skříně na hudebniny z kůru sv. Mikuláše z roku 1585, které jsou uloženy v městském muzeu. Pokračovatelem hudební tradice nejstaršího literátského sboru je dnešní chrámový sbor.  Ze 7. dubna 1786 je ve farní kronice zapsáno, že pozemky sboru byly zabaveny a prodány v dražbě za částku 2770 zlatých. Toto poukazuje na to, že literátský sbor v Jaroměři byl jedním z nejbohatších v Čechách.

Velký kancionál

kancV roce 1566 si členové literátského sboru pořídili kancionál, který se do dnešní doby zachoval a je možné ho zhlédnout v josefovském muzeu. Kancionál se dochoval zásluhou Jana Františka Jelínka, měštěnína, který jej 11. 2. 1786 koupil na dražbě a vrátil zpět kostelu. Kancionál je ilustrovaný a bohatě zdobený ornamenty. Jsou v něm psány české duchovní písně, řazené dle církevního roku a obsahuje také dobové vpisky. Délka listu je 46 cm a šíře 31 cm. Na přední desce je nápis: „ koupena jest kniha za 30 kop malých čili míšenských.“ O tom, kdo kancionál napsal, nejsou žádné doklady.

Rorátní kniha

Rorátní kniha je tzv. speciálník z roku 1593. Kniha byla zakoupena od měštěnína Matyáše Litoměřického za 8 kop grošů českých a darována literátskému kůru.

Další archiválie

Tomuto sboru mimo jiné náležel Kancionálek český z roku 1580 a Pamětní kniha členů literátů z roku 1589, která obsahovala ,,Napomenutí literátské z Prahy těm, kteří dobře zpívat neuměli“. Další nalezenou archiválií jsou dřevěné modlitební tabulky tohoto literátského sboru, které byly nalezeny na půdě chrámu.

Sboru dále patřila Velká rorátní kniha z roku 1800. Z roku 1823 pochází tzv. Roráty, podle kterých se před vánocemi zpívaly adventní písně. Součástí hudebního archivu literátského bratrstva jsou dva rukopisy z roku 1781, které zdejšímu kůru věnoval Jan Thény, syn sochaře Řehoře Thényho.